61:0 ՅԱՂԱԳՍ ՔԱՀԱՆԱՅԻՑ ՈՐ ԿԱՄԻՑԻՆ Ի ՎԱՆՍ ԲՆԱԿԵԼ:
| 61:0 De sacerdotibus qui forte voluerint in monasterio habitare:
|
61:1 Եթէ ի կարգէ քահանայից ոք ի մենաստան աղաչիցէ մտանել, մի այնպէս վաղվաղակի անսայցեն նմա. այլ թէ բնաւ կայցէ մնայցէ նա յաղաչանսն, գիտասցէ զի պարտ եւ արժան է նմա զամենայն կարգս կանոնացն պահել:
| 61:1 Si quis de ordine sacerdotum in monasterio se suscipi rogaverit, non quidem citius ei adsentiatur. Tamen, si omnimo persteterit in hac supplicatione, sciat se omnem regulæ disciplinam servaturum:
|
61:2 Մի ակն ինչ ի նմանէ առնուցուն. նա թէ եւ ասիցեն իսկ ցնա, որպէս գրեալ է. թէ ընկեր վասն որո՞յ եկիրդ:
| 61:2 nec aliquid ei relaxabitur, ut sicut scriptum est: Amice, ad quod venisti:
|
61:3 Սակայն շնորհեսցի նմա յետ Աբասուն կալ, եւ օրհնել կամ պատարագել, եթէ հրամայիցէ Աբասն. ապա թէ ոչ, մի ինչ ժտեսցի առնել: Գիտասցէ, զի ընդ կանոնեալ կարգօք կայ, եւ ինքն առաւել օրինակ խոնարհութեան ամենեցուն լինիցի:
| 61:3 Concedatur ei tamen post abbatem stare et benedicere aut missas tenere, si tamen iusserit ei abbas. Sin alias, ullatenus aliqua præsumat, sciens se disciplinæ regulari subditum, et magis humilitatis exempla omnibus det:
|
61:4 Այլ թէ կարգի ինչ եւ կամ այլոց իրաց պատճառք ի միջի կայցեն ի վանսն, զտեղին որ նմա ի միաբանութենէն ցուցանիցի, կալցէ. եւ ոչ զայն որ նմա ի մեծարանս քահանայութեան շնորհեալ էր:
| 61:4 Et si forte ordinationis aut alicuius rei causa fuerit in monasterio, illum locum adtendat quando ingressus est in monasterio, non illum qui ei pro reverentia sacerdotii concessus est:
|
61:5 Նոյնգունակ եթէ ի կղերականաց ոք նովին ցանկութեամբ մտանել ի միաբանութիւնն կամիցի, ի չափ ինչ տեղւոջ կացցէ. բայց եւ այն, եթէ զկանոնացն պահպանութիւն եւ զիւր հաստատութիւն խոստանայցէ:
| 61:5 Clericorum autem si quis eodem desiderio monasterio sociari voluerit, loco mediocri conlocentur; et ipsi tamen si promittunt de observatione regulæ vel propria stabilitate:
|